Z HISTORIE KUNČICKÉ ŠKOLY
A nyní nahlédněme do historie kunčického školství.Nejstarší záznamy školské situaci v naší obci, dochované ve školských kronikách nám dokládají,že výuka dětí začala u nás v obci koncem 18. a počátkem 19. století.Z počátku se vyučovalo soukromě po chalupách, nejvíce v blízkosti kostela.Vyučující neměli pedagogické vzdělání. Byli ti lidé znalí trivia (čtení, psaní apočítání). Zpravidla pobírali jen naturální odměny. Prvním podomním pedagogem ve Velkých Kunčicích, o kterém se historické materiály zmiňují,byl Norbert Hvízdal. Další informace o jeho působení se nezachovaly Zato o jeho nástupci Františku Tinklerovi toho víme podstatně více. Bydlel a učilv naší obci bezmála 30 let. V roce 1807 založil první a nejstarší školní dokument v obci – Matriční knihu žáků školou povinných. Byl také iniciátorem výstavby první školní budovy v Kunčicích – jednotřídku U kostela. Její stavba započala roku 1817 a o tři roky později byla dokončena.Stála na místě dnešní římsko-katolické fary a sloužila jako školní zařízení více než 150 let. Uvádí se, že pan učitel se zasloužil i o obecné vzdělávání občanů podle tehdejších možností a zvyklostí. Byl velmi oblíben, což se o jeho nástupci prvním vystudovaném učiteli Františku Pohltovi nedá říct. Jeho služné bylo 200 zlatých ročně. Po šesti letech byl sesazen a dán mu provizor.Vidíme, že tehdy to učitelé neměli snadné. Kunčičtí radní se o školní problémy zajímali jen okrajově, kantory v lásce neměli, sledování povinné školní docházky zanedbávali a od školských problémů spíše uhýbali Tak se stávalo, že z celkového počtu tří set žáků školou povinných, školní povinnosti vykonávalo jen polovina z nich. Ostatní děti nebyly rodiči do školy posílány.Tehdejší žactvo nenavštěvovalo školu 10 měsíců v roce, ale pouze od poloviny listopadu do konce února, kdy zemědělské práce stagnovaly. Od března již žáci pomáhali svým rodičům s polními pracemi a s pasením dobytka. Škola byla vybavena jen těmi nejzákladnějšími pomůckami, jako počítadlo, nástěnný slabikář, mapa polokoulí a tabule nových měr a vah.Vyučující se snadno střídali. Jen jeden z nich však stojí za zmínku. 4. září 1876 byl jmenován Okresním úřadem v Místku učitel a správce naší stále jediné školy Josef Doležil. Byl velmi pokrokovým učitelem. Jeho životní vášní byla hudba. Velmi dobře hrál na křídlovku a později se naučil hrát i na housle a varhany. Aby uživil svou velmi početnou rodinu dával soukromé hodiny hry na hudební nástroje, hrával na svatbách i pohřbech. Těch plných dvanáct let, které v kunčické škole působil nebyla procházka „růžovým sadem“. Vynaložil veškeré úsilí a pedagogické schopnosti k tomu, aby se situace ve školství v obci změnila k lepšímu. Podle pramenů to byl první učitel v naší obci, který měl jasnou koncepci svého učitelování. V roce 1877-1878 otevírá první školní knihovnu. Taková instituce byla dosud pojmem neznámým široko daleko. Za jeho učitelování významně stoupla školní docházka. Ve školním roce 1877-1878 bylo do školy zapsáno 375 dětí.Prostory školy při rozděleném vyučování však stačily pouze pro 160 dětí. Co tedy s ostatními? Od září 1882 byla obec rozdělena na dva školní okrsky. Pro děti z horního konce byla zřízena druhá škola – Pod Stolovou. Původní návrh radních, že by tato škola mohla existovat pouze jako expozitura školy U kostela, neprošel. A tak každá z kunčických škol mohla existovat samostatně.V roce 1889 byla na horním konci obce postavena druhá škola. Původně jednotřídka byla v roce 1913 rozšířena na trojtřídní školu.Mimo jiné pedagogy v budově Pod Stolovou vyučoval v roce 1912-1913 regionální prozaik František Horečka známý pod pseudonymem „Jura Hajera“. V nejstarší školní kronice, která se dochovala, jsou uvedeny statistické přehledy za jednotlivé školní roky, a to počtu žáků, jejich náboženského vyznání, složení pedagogického sboru, zdravotní stav žáků, jaké předměty se vyučovaly, přehled školních akcí v tom určitém roce.Nejstarší kronika je vedena velmi zodpovědně, nejsou v ní zaznamenány jen údaje týkající se školy, ale i různé politické a společenské aktuality (např.čtvrté zvolení presidenta Masaryka – viz. přílohy).
ZŘÍZENÍ MĚŠŤANSKÉ ŠKOLY
V roce 1945 byla v obci zřízena měšťanská škola a postupně se vyučovalo na pěti různých místech. V období vílky chodilo do kunčické školy téměř 180 žáků, i když jejich počet kolísal. Počet tříd v tomto období nebyl stabilní. V některých letech byly povoleno Zemskou školní radou pět tříd, někdy pouze tři třídy. Učilo se na střídavé směny. Vyučovací hodina trvala 50 minut. Během války byl na škole povinný německý jazyk. Všichni učitelé museli z tohoto předmětu vykonat zkoušku (mimochodem tuto zkoušku zvládl pouze jeden učitel, všichni ostatní dostali roční odklad).Ve školním roce 1944-1945 byli Úřadem práce ve Frenštátě pod Radhoštěm předvoláni dva učitelé a dvě učitelky, kteří pak byli totálně nasazeni. V celé škole zůstal pouze řídící učitel, který byl nucen žáky vyučovat na směny a obden. V době stanného práva byl jeden učitel popraven za schvalování atentátu na Hendricha. Celou zimu byla školní budova obsazena zákopníky a od února do května 1945 pak byla celá obec osvobozena. Tím se stala svobodnou i česká škola a dne 16. května 1945 bylo v kunčické škole opět zahájeno vyučování slavnostním projevem ředitele.
VÝSTAVBA NOVÉ ŠKOLY
Těmto prostorovým nesnázím bylo odzvoněno výstavbou nové školní budovy v roce 1980. Byla vybudována za tři roky a tři měsíce v hodnotě 15 miliónů Kč, svépomocí občanů, kteří pracovali více než 90 tisíc hodin zdarma.V naší obci jsou občané velmi pracovití a vlastním přičiněním v akci „Z“ vybudovali již několik důležitých staveb. K jejich počtu se tedy zařadila i stavba další,základní škola. Utvořila se stálá stavební četa, do které se zařadila celá řadu našich občanů. Slavnostní výkop byl proveden 23. 4. 1977. Od toho dne uběhly tři roky a tři měsíce a škola byla slavnostně otevřena 30. 8. 1980.